Co najdete ve sbírce listin obchodního rejstříku

Sbírka listin je veřejný seznam spravovaný Ministerstvem spravedlnosti a příslušnými rejstříkovými soudy (justice.cz/ias/ui/soudy). Každý má právo do ní nahlížet – dokumenty jednotlivých společností jsou dostupné online na portálu Justice.cz po vyhledání názvu firmy nebo jejího IČO.

Ve Sbírce listin lze najít například účetní závěrky, výroční zprávy, notářské zápisy, rozhodnutí valných hromad, zakladatelské dokumenty a další důležité listiny, které poskytují veřejnosti přehled o právním i ekonomickém stavu společnosti.

Níže si přiblížíme, jaké typy listin se do Sbírky ukládají, se zaměřením na účetní závěrky a výroční zprávy, a jaké povinnosti s tím mají české firmy podle zákona.

Jaké dokumenty se ukládají do Sbírky listin

Zákon o veřejných rejstřících (č. 304/2013 Sb.) jasně stanoví, které dokumenty musejí být ve Sbírce listin založeny. Obecně jde o všechny listiny zásadní pro vznik a život obchodní společnosti či jiného zapsaného subjektu. Příklady povinně ukládaných dokumentů uvádí i Dostupný advokát.

• Zakladatelské dokumenty společnosti – např. zakladatelská listina, společenská smlouva či stanovy (včetně jejich aktualizovaných znění při změnách). Tyto listiny potvrzují vznik právnické osoby a obsahují základní údaje (název, sídlo, předmět podnikání, statutární orgány apod.). Po každé změně je nutné do Sbírky založit nové úplné znění.
• Rozhodnutí o změnách ve vedení společnosti – například jmenování či odvolání členů statutárního orgánu, volba nebo ukončení funkce jednatele či člena představenstva, jmenování likvidátora apod. Tyto listiny dokládají změny zapsané v rejstříku – bez nich by soud změnu nezapsal.
• Účetní závěrky a výroční zprávy – pravidelné finanční výkazy (řádné, mimořádné i konsolidované závěrky) a výroční zprávy firmy. Pokud výroční zpráva obsahuje účetní závěrku, lze ji založit společně; jinak se závěrka zakládá samostatně. Zakládají se také auditorské zprávy o ověření závěrky (Pohoda.cz). Dále i návrh na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jeho schválená podoba, pokud nejsou součástí jiné listiny.
• Rozhodnutí o zrušení, likvidaci či přeměně společnosti – např. rozhodnutí valné hromady o zrušení s likvidací, usnesení soudu o neplatnosti společnosti, rozhodnutí o fúzi nebo rozdělení apod. Součástí Sbírky bývá i konečná zpráva o průběhu likvidace.
• Rozhodnutí o exekuci týkající se firmy – například nařízení exekuce, prodej podniku či obstavení obchodního podílu. Tyto listiny informují veřejnost o vážných právních opatřeních vůči společnosti.
• Další listiny podle zákona – např. znalecké posudky o ocenění nepeněžitých vkladů, doklady o koupi nebo pachtu závodu, zprávy o vztazích mezi propojenými osobami (u koncernů), usnesení valné hromady o zvýšení kapitálu či podpisové vzory. Zapisované subjekty by měly tyto dokumenty zakládat bez zbytečného odkladu po jejich vzniku.

Účetní závěrky: povinnost zveřejnění a sankce

Účetní závěrka – tedy finanční výkazy firmy za uplynulé období – patří k nejčastěji zakládaným dokumentům ve Sbírce listin. Povinnost každoročně vyhotovit řádnou účetní závěrku a uložit ji do Sbírky listin ukládá zákon o účetnictví všem účetním jednotkám zapsaným ve veřejném rejstříku. To se týká naprosté většiny podnikatelských subjektů – od s.r.o. a akciových společností až po družstva, nadace, spolky či SVJ. Výjimku tvoří pouze fyzické osoby, které nevedou účetnictví, ale pouze daňovou evidenci – ty místo závěrky mohou zveřejňovat přehled o majetku a závazcích, pokud jim to stanoví zákon.

Rozsah zveřejňovaných výkazů

Rozsah zveřejňované závěrky závisí na velikosti a typu firmy:

• Menší společnosti bez povinného auditu nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty – stačí rozvaha a příloha s vysvětlujícími údaji.
• Střední a velké podniky (nebo ty, které podléhají auditu) musí zveřejnit kompletní účetní závěrku, tedy včetně:
  • výkazu zisku a ztráty,
  • přehledu peněžních toků (cash flow),
  • výkazu o změnách vlastního kapitálu.

Termíny pro zveřejnění

Zákon o účetnictví stanoví, že účetní závěrku (a případnou výroční zprávu) je nutné uložit do Sbírky listin do 30 dnů od schválení závěrky a jejího ověření auditorem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne (konce účetního období). V praxi to znamená, že firmy mají zpravidla do konce následujícího roku na zveřejnění závěrky za předchozí rok. Například běžná závěrka za rok 2025 by měla být zveřejněna nejpozději do 31. 12. 2026.

U menších firem bez auditu platí jednodušší pravidlo – závěrku musí založit nejpozději do konce následujícího účetního období (tedy opět do konce roku následujícího po daném roce).

Sankce za nezveřejnění

Pokud firma povinnost nesplní, vystavuje se riziku pokuty až do výše 3 % aktiv nebo návrhu na její zrušení soudem. Kromě finanční sankce je ale problémem i ztráta důvěry – nezveřejněná účetní závěrka bývá jedním z nejčastějších red flagů při posuzování firemní transparentnosti a finanční stability.

Kolik firem (ne)zveřejňuje závěrky

Z dat Chytrého Rejstříku vyplývá, že většina aktivních firem zákonnou povinnost plní. Část jen za některé starší roky a část nezveřejňuje vůbec. Data jsou očištěna o nově založené firmy, které zatím závěrku nemají.

Způsoby podání

Dokumenty do Sbírky listin se dnes podávají převážně elektronicky. Firmy mohou využít několik způsobů:

• Datová schránka – zaslání PDF souboru s listinou přímo do datové schránky příslušného rejstříkového soudu.
• Online aplikace rejstříkových soudů nebo ePodatelna – elektronické formuláře dostupné na portálu Justice.cz.
• Přes správce daně (finanční úřad) – od roku 2021 mohou účetní jednotky splnit povinnost zveřejnění závěrky také prostřednictvím správce daně – stačí ji elektronicky přiložit k daňovému přiznání a v příslušné kolonce označit, že je určena ke zveřejnění ve Sbírce listin.

Podle dat Chytrého Rejstříku (k 9. 11. 2025) využívá zveřejnění přes správce daně již 55 % firem. U regulovaných subjektů – jako jsou banky nebo pojišťovny – probíhá podání prostřednictvím ČNB.

Sankce za nesplnění povinnosti

Pokud firma nezaloží účetní závěrku včas nebo vůbec, hrozí jí několik typů postihů:

• Pokuta od rejstříkového soudu – až do výše 100 000 Kč, obvykle po předchozím upozornění a poskytnutí lhůty k nápravě.
• Opakované porušování nebo závažné ohrožení práv třetích osob může vést až ke zrušení společnosti soudem s likvidací.
• Od 1. 1. 2025 platí přísnější pravidla – rejstříkový soud musí zahájit řízení o pokutě automaticky, pokud firma nezveřejní závěrku do 3 měsíců po zákonné lhůtě.
• Pokuta od finančního úřadu – až do 3 % z celkové hodnoty aktiv společnosti.
• Trestní odpovědnost – v extrémních případech může být neplnění považováno za trestný čin zkreslování údajů o hospodářské situaci. Fyzické osoby mohou být ohroženy až dvěma lety vězení nebo zákazem činnosti (v praxi jde však o výjimečné případy).

Nezveřejnění závěrky tak neznamená jen riziko pokuty, ale i vážné reputační poškození – v obchodních vztazích jde o častý signál netransparentnosti či finančních problémů.

Výroční zprávy: kdo je musí vydávat a role ČNB

Výroční zpráva je dokument, který shrnuje celoroční hospodaření a činnost společnosti. Zahrnuje účetní závěrku, komentář k podnikatelské činnosti, popis rizik, plánů do budoucna a často i přehled o vedení či majetkové struktuře firmy. Povinnost ji vyhotovit a zveřejnit se týká zejména společností s povinným auditem účetní závěrky.

Kdo má povinnost vyhotovit výroční zprávu

Podle §21 zákona o účetnictví musí výroční zprávu sestavit všechny účetní jednotky, které podléhají povinnému auditu (Podnikatel.cz). Týká se to zejména:

• středních a velkých společností,
• malých akciových společností, které překračují stanovené limity,
• dalších subjektů, u nichž tuto povinnost ukládá zvláštní předpis (např. banky, nadace, investiční fondy).

Mikro a malé firmy bez auditu výroční zprávu sestavovat nemusí, ledaže jim tuto povinnost stanoví např. smlouva s bankou nebo dotační podmínky. Každá výroční zpráva musí být ověřena auditorem a schválena statutárním orgánem společnosti (jednateli či představenstvem) do 6 měsíců od konce účetního období.

Zveřejnění výroční zprávy

Proces zveřejnění probíhá obdobně jako u účetní závěrky – tedy uložením do Sbírky listin. Auditované jednotky mají povinnost zprávu zveřejnit do 30 dnů od ověření auditorem a schválení orgány společnosti, nejpozději však do konce následujícího roku.

Údaje uvedené ve výroční zprávě musí odpovídat auditovaným číslům – firma nesmí zveřejnit neauditovanou verzi. Neauditované účetní jednotky zpravidla zveřejňují pouze samotnou účetní závěrku. Povinnost zveřejnění výroční zprávy vyplývá nejen ze zákona o účetnictví, ale i ze zákona o veřejných rejstřících (§66), který výroční zprávu výslovně uvádí mezi listinami ukládanými do Sbírky listin.

Sankce za neuložení výroční zprávy jsou obdobné jako u účetní závěrky – rejstříkový soud může uložit pokutu až 100 000 Kč nebo v krajním případě rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací. Finanční úřad může uložit pokutu až do výše 3 % aktiv společnosti.

Role České národní banky (ČNB)

Některé subjekty podléhají dohledu České národní banky a musí své finanční výkazy i výroční zprávy předkládat ČNB. Týká se to zejména institucí finančního trhu:

• bank,
• pojišťoven a zajišťoven,
• družstevních záložen,
• obchodníků s cennými papíry,
• emitentů veřejně obchodovaných cenných papírů.

Například pojišťovny a zajišťovny musí předat ČNB výroční i konsolidovanou zprávu do 4 měsíců od skončení účetního období. Podobná povinnost platí i pro banky a další regulované subjekty.

Propojení s rejstříkem

Zákon umožňuje, aby společnosti, které předkládají výroční zprávu ČNB, splnily povinnost zveřejnění právě prostřednictvím ČNB. V praxi to znamená, že takové firmy zasílají své výkazy a zprávy ČNB, a ta je následně zveřejní v rejstříku firem ve Sbírce listin.

Sledujte firmy chytře na jednom místě

V Chytrém Rejstříku zvládnete sledování firem na jednom místě – od účetních závěrek až po změny ve Sbírce listin. Nastavte si automatická upozornění na nové záznamy, insolvence, exekuce či pokuty a mějte vše pod kontrolou bez nutnosti ručního vyhledávání.

👉 Zjistit více o monitoringu firem