Žebříček zemí: zahraniční majitelé českých firem

Tabulka ukazuje počty aktuálních zahraničních majitelů českých firem.
Data zemí a počtu majitelů aktualizujeme každých 14 dní.

Rizika zahraničního vlastnictví v ČR

Přítomnost zahraničního vlastníka sama o sobě nemusí být negativní – zahraniční investice často přinášejí kapitál, know-how a nové obchodní příležitosti. Z pohledu vymahatelnosti práva a ekonomické bezpečnosti však může zahraniční vlastnictví představovat určitá rizika. Pokud majitel firmy sídlí v jiné jurisdikci, jakýkoli právní spor či vymáhání závazků se komplikuje. Vymáhání pohledávek nebo nároků za hranicemi bývá administrativně i finančně náročné. I když český soud vydá pravomocné rozhodnutí, mimo území České republiky a Evropské unie nemá toto rozhodnutí automaticky žádnou platnost (zdroj). Jinými slovy, mimo EU je český rozsudek bez dalšího řízení „jen bezcenným kusem papíru“. V praxi je nutné zahájit v cizině tzv. řízení o uznání a výkonu rozhodnutí (exequatur), což znamená nový soudní proces v zemi sídla vlastníka a nemusí vůbec vést k úspěchu. Pokud navíc neexistuje mezi Českem a daným státem dohoda o právní pomoci nebo uznávání rozsudků, bývá vymožení práva prakticky nemožné.

Rozdíly mezi EU a mimoevropskými zeměmi: Právní prostředí v zemi původu vlastníka hraje zásadní roli. V rámci Evropské unie existují jednotné mechanismy a dohody, které vzájemné uznávání soudních rozhodnutí usnadňují (např. evropský platební rozkaz nebo nařízení Brusel I). U vlastníků ze zemí mimo EU však automatická vymahatelnost chybí – závisí na tom, zda daný stát české rozhodnutí uzná. Majitelé z demokratických zemí s fungujícím právním systémem (např. ze států EU, Švýcarska či USA) představují nižší právní riziko, zatímco vlastníci ze zemí se slabou vládou práva, rozšířenou korupcí nebo napjatými vztahy s ČR mohou být výrazně rizikovější. U těchto subjektů hrozí nejen nižší vymahatelnost práva, ale i politická a bezpečnostní rizika.

Geopolitická rizika a sankce: Geopolitická situace může zásadně ovlivnit podnikání zahraničních vlastníků v Česku. Sankce uvalené na určité státy se přímo dotýkají firem vlastněných jejich občany. Po ruské invazi na Ukrajinu se některé české společnosti s ruskými majiteli ocitly pod sankčním režimem – ztratily možnost účastnit se veřejných zakázek, čerpat dotace nebo investiční pobídky. Po roce 2021 došlo k masivnímu úbytku ruských vlastníků – během jediného roku zmizely z českého trhu více než dva tisíce firem kontrolovaných ruským kapitálem (zdroj). Důvodem byly nejen sankce, ale i zhoršené vztahy po kauze Vrbětice. Obdobné riziko by se mohlo teoreticky týkat i firem vlastněných občany jiných zemí, pokud by došlo k diplomatické roztržce nebo bezpečnostní hrozbě.

Nižší riziko u vlastníků z EU: Vlastníci z členských států Evropské unie podléhají stejnému právnímu rámci jako čeští podnikatelé. V rámci jednotného trhu platí volný pohyb kapitálu a harmonizace práva. Spory s majiteli ze Slovenska, Německa či Rakouska lze řešit v porovnatelném právním prostředí, kde funguje vzájemné uznávání rozsudků a institucionální spolupráce. Riziko je zde tedy nižší – i když mohou nastat jazykové bariéry nebo nutnost využít právníka s mezinárodní zkušeností, systémově jde o nejbezpečnější region pro zahraniční vlastnictví.

Shrnutí rizik: U českých firem s vlastníkem ze zahraničí je nutné počítat s komplikovanější vymahatelností práva, zejména pokud jde o majitele z mimoevropských nebo politicky nestabilních zemí. Hrozí přesun zisků do zahraničí a nižší ochota ručit majetkem vůči českým věřitelům. Na druhé straně, zahraniční investoři z vyspělých zemí bývají vnímáni jako stabilní a přínosní pro ekonomiku. Jejich rizikovost spočívá spíše v makroekonomických faktorech – mohou se stáhnout při změně investičního klimatu – než v oblasti práva. Celkově platí, že původ kapitálu zásadně ovlivňuje právní jistotu i ekonomické riziko při obchodování s firmami v zahraničním vlastnictví.

TOP 5 zemí podle počtu českých firem v zahraničních rukou

Následujících pět zemí aktuálně dominuje žebříčku zahraničních vlastníků českých firem (dle počtu ovládaných společností). U každé z nich uvádíme stručnou charakteristiku jejich působení a případná specifika či rizika:

1. Ukrajina

Občané Ukrajiny jsou dnes nejčastějšími zahraničními majiteli českých firem. Počet firem v rukou ukrajinských vlastníků v posledních letech výrazně vzrostl – v roce 2024 šlo o více než 12,8 tisíce společností, a tento počet dále roste (zdroj). Ukrajinci v ČR obvykle podnikají ve formě malých firem, často v oblastech jako stavebnictví, obchod či služby, a nevyskytují se mezi nimi společnosti s miliardovými obraty (zdroj). Z hlediska rizikovosti je Ukrajina mimo EU, což ztěžuje právní vymahatelnost, avšak právní rámec se postupně sbližuje s evropským systémem. Nejistotu vnáší probíhající válka a nižší stabilita institucí, nicméně ukrajinští podnikatelé představují důležitou pracovní a ekonomickou sílu v menším podnikatelském segmentu a zaměstnávají v ČR desetitisíce lidí.

2. Slovensko

Slovenské subjekty dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější zahraniční investory v České republice. Po mnoho let byli Slováci vůbec nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem – aktuálně kontrolují kolem 20 tisíc společností (zdroj). Společná historie, jazyková blízkost a geografická poloha činí expanzi na český trh logickým a bezpečným krokem. Slovensko představuje ze všech top 5 zemí nejmenší právní riziko – je členem EU i eurozóny, sdílí s Českem podobný právní rámec a spolupracuje v oblasti justice i hospodářství. Slováci v ČR působí v širokém spektru odvětví – od IT a financí po stavebnictví a služby.

3. Rusko

Ruské vlastnictví má v českém podnikatelském prostředí dlouhou historii. Ještě v roce 2021 patřili Rusové mezi největší zahraniční vlastníky českých firem, dnes jich v ČR zůstává zhruba 15 tisíc, ale trend je klesající kvůli geopolitickému napětí a sankcím. Ruské firmy bývají kapitálově silnější – často se zaměřují na nemovitosti, energetiku a služby, především v Praze a Karlovarském kraji (zdroj). Rizika jsou především právní a politická – Rusko není členem EU, právní pomoc je omezená a po roce 2022 se řada firem dostala pod sankční režim. Česká vláda navíc ruský kapitál považuje v některých sektorech za bezpečnostní hrozbu. Přesto část ruských podnikatelů působí v ČR standardně, řídí se tuzemskými zákony a zaměstnávají české občany.

4. Německo

Německo je největším investorem v ČR podle objemu kapitálu, i když podle počtu firem se řadí na čtvrté místo (řádově jednotky tisíc). Německé společnosti investovaly do české ekonomiky téměř 180 miliard Kč, zejména v oblastech automobilového průmyslu, strojírenství a financí. Německé vlastnictví je vnímáno jako stabilní a důvěryhodné – Německo je členem EU, má funkční právní stát a sdílí s Českem rozsáhlé ekonomické i kulturní vazby. Právní rizika jsou minimální, protože vymáhání práva mezi oběma zeměmi probíhá standardně v rámci evropských pravidel. Potenciálním rizikem může být spíše ekonomická závislost některých oborů (např. automobilového průmyslu) na německém kapitálu než právní nejistota.

5. Polsko

Polsko se řadí mezi top 5 díky tisícům českých firem vlastněných polskými subjekty. Polské investice v ČR rostou jak počtem, tak významem – například koncern PKN Orlen ovládá skupinu Unipetrol, čímž Polsko získalo klíčovou pozici v českém petrochemickém průmyslu. Polští podnikatelé jsou aktivní také v maloobchodu, logistice a potravinářství. Rizika jsou nízká – Polsko je členem EU, sdílí právní rámec a existuje úzká spolupráce mezi českými a polskými úřady. Určitá nejistota může vyplývat z vnitropolitického vývoje (např. reformy soudnictví), ale pro přeshraniční podnikání v rámci EU to zatím nemělo zásadní dopad. Celkově jsou polští vlastníci vnímáni podobně jako slovenští či němečtí – kulturně i geograficky blízcí partneři, u nichž převažují přínosy nad riziky.